Peníze politickým stranám je třeba omezit

5.2. 2010Ing. Petr Mach, PhD100x

V loňském roce stát vyplatil politickým stranám 554 milionů korun z peněz daňových poplatníků. Z toho 67 milionů byly příspěvky ve výši 30 korun „na úhradu volebních náklad“ za každý získaný hlas pro strany s volebním ziskem nad 1% ve volbách do Evropského parlamentu. 487 milionů činily tzv. příspěvky za mandát pro strany, které měly zastoupení v parlamentu. Z těchto 487 milionů si 97% neboli 471,5 milionu rozdělily ODS (175,7 milionu), ČSSD (169,9 milionu), KSČM (66,1 milionu), KDU-ČSL (42 milionů) a Strana zelených (17,8 milionu).

Za uplynulé čtyři roky dostaly od státu – z našich kapes – ODS: 970 780 880 Kč, ČSSD: 725 539 160 Kč, KSČM: 379 470 110 Kč a KDU-ČSL: 244 025 796 Kč, celkem 2,5 miliardy korun.

Podotýkám, že do uvedených čísel nejsou zahrnuty platy poslanců, náhrady a peníze na asistenty, to jsou za čtyři roky další 2 miliardy.

Osobně si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby politické strany žádné peníze od státu (tedy daňových poplatníků) nedostávaly, a vystačily s příspěvky svých členů a příznivců. Proč by např. ODS, má-li 30 tisíc členů, nemohla vybrat od každého tisícovku a utratit za kampaň 30 milionů korun? To stejné ČSSD a ostatní? Tak to dělají malé strany, které se snaží nabourat vládu těch parlamentních.

Pokud mají ale strany nějaké peníze dostávat, pak by měl stačit první příspěvek – příspěvek na volební kampaň za získané hlasy ve volbách – a měl by být zrušen druhý, podstatně větší příspěvek – každoroční platba za získaný mandát.

Vysoké příspěvky parlamentním stranám vedou ke dvěma jevům:

1) Parlamentní strany utrácí vysoké částky za volební kampaně. Příspěvky „za mandát“ strany beztak šetří na kampaně, které se zvrhávají v souboj peněz a přestávají být soubojem idejí.

2) Bonusy pro parlamentní politické strany vytváří oligopolní strukturu politické scény. Strany, které se jednou dostaly do parlamentu, získávají trvalou finanční převahu a ztěžují novým stranám usílí o narušení jejich nadvlády. Dochází tak k výraznému omezení konkurence, férové politické soutěže. Je to stejné, jako kdyby na trhu časopisů (nebo jakémkoliv jiném trhu) dostávali stávající vydavatelé každoročně státní příspěvky. To by znemožňovalo novým odvážlivcům proniknout na trh a nabízet lepší služby, lepší myšlenky.

Konkurence je zdravá, zatímco absence konkurence vede k poklesu kvality. Na trhu zboží i na politickém trhu. Bohužel, o příspěvcích rozhodují hlasováním ti, co je pobírají, takže změnu nelze očekávat do doby, než lidi masově zvolí strany, které budou ochotny příspěvky omezit.

Autor je předsedou Svobodných.

PS: Svobodní získali v roce 2009 ve volbách do Evropského parlamentu 29 846 hlasů a dostali od státu příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 895 380 Kč.

Lídr kandidátky SPD a Trikolory do Evropského parlamentu. Manžel, otec, učitel, ekonom