Fiskální unie? To by byl konec demokracie

Krize eura nemá jiné rozumné řešení, než ukončení měnové unie a návrat k národním měnám. To si ale Merkelová a Sarkozy nejsou ochotni připustit. Tak chtějí po členských státech další stamiliardové půjčky pro krachující státy a chtějí mluvit členským státům do státních rozpočtů.

Co znamená odmítnutí Velké Británie a dalších zemí, včetně ČR, podílet se na změně smluv? Jaká změna se tím myslí? Změna smluv ve smyslu zavedení fiskální unie?

Nečasova vláda v programovém prohlášení slíbila, že o každé změně smlouvy vypíše referendum. Je velmi pravděpodobné, že by u nás v referendu změna smlouvy neprošla. V Británii by změna smlouvy, která by přenesla další pravomoci na EU, neprošla ani v parlamentu. Pokud jde o tuto žádost dalších půjček, k tomu nepotřebují měnit smlouvu. Chtějí, aby ČR poslala z devizových rezerv na krachující státy skrze Mezinárodní měnový fond další 3 miliardy eur. Když vláda takto loni poslala první miliardu eur, neptala se na souhlas ani parlamentu! Ale Nečas ví, že teď už by si toho veřejnost všimla. Změnu smlouvy chtějí na to, aby členským státům kontrolovali jejich státní rozpočty.

Překvapilo vás, že Velká Británie si udržela vlastní pozici? Premiér Cameron zrovna nepatří mezi tvrdé odpůrce integrace…

Cameron má silnou euroskeptickou opozici jednak ve vlastní straně a jednak existuje UKIP (Strana za nezávislost Velké Británie), jejíž preference vzrostou s každým Cameronovým ústupkem Bruselu.

Co to znamená pro tandem Německo-Francie, který už před summitem ohlašoval vznik fiskální unie? Předpokládali Sarkozy a Merkelová, že ne všechny země jejich plán podpoří a do takové fiskální unie se zapojí? Mohou být i po tomto výsledku spokojeni?

Jde jim o kontrolu státních rozpočtů. Mohou si takovou smlouvu uzavřít jen v rámci eurozóny a Merkelové a Sarkozymu by to mohlo stačit. Ale Nečas by měl v takovém případě jednoznačně žádat, aby o našem zahrnutí do eurozóny nemohla rozhodnout EU bez nás. Žádám opakovaně Nečase, ať sjedná stejnou výjimku z eura, jakou má Británie a Dánsko. Bohužel nyní je to tak, že o našem přičlenění k eurozóně může kdykoliv rozhodnout Rada EU i proti naší vůli. Proto se nás týká vše, co se dohodne pro eurozónu, i když v ní zatím nejsme.

Jak si z Vašeho pohledu na summitu počíná premiér Petr Nečas? Měl by vůbec mandát něco takového podpořit?

Nečas nemá od vlády žádný mandát. Proto se zdráhá podpořit jak další půjčky, tak změnu smlouvy. Nemá od vlády ani od parlamentu mandát ani slíbit další peníze, ani slíbit změnu smlouvy. S jednoznačným hodnocením počínání Petra Nečase si ale počkám až na výsledky summitu.

Jak by fungovala fiskální Unie, které by se neúčastnila Velká Británie, Česká republika, Maďarsko a Švédsko? Je to vůbec v praxi možné? Bude to ona dvourychlostní EU, jak se často říká?

Jsem velmi skeptický k tomu, že by jakákoliv fiskální unie mohla fungovat. Povede to jen k dalším hádkám a problémům. Jestli nějakou fiskální unii dohodnou, pak musí všichni rozumní Češi trvat na tom, abychom zůstali vně. Pak je ale naprosto nezbytné, aby ČR získala smluvní výjimku ze zavedení eura. Nečas by měl dodržet vlastní závazek z programového prohlášení vlády a uzákonit v naší ústavě zákon o vyrovnaném rozpočtu. To je mnohem lepší, než podléhat fiskální unii, kde by nám diktovali mnohem víc než jen saldo rozpočtu.

V čem bude ono zpřísnění fiskální disciplíny spočívat? Co to bude znamenat pro dané země v praxi?

Většina států EU už na jaře (bez ČR, Británie a Švédska) přijala tzv. „Pakt Euro Plus“. V něm se země zavázaly uzákonit si v ústavách zákony o vyrovnaném rozpočtu. Byl to ale jen pakt premiérů, nikoliv vymáhatelná mezinárodní smlouva ratifikovaná parlamenty. Teď Merkelová uvažuje o tom, že by státům s deficitem automaticky krátili dotace a nařizovali podobu státních rozpočtů. A na to potřebují změnu Smlouvy o fungování EU. V praxi by to znamenalo, že volby by byly úplně zbytečné, když už by zvolení politici nemohli rozhodovat ani o státním rozpočtu. Znamenalo by to prakticky konec demokracie.

Ovlivní podoba summitu a jeho závěru naše domácí politické jednání týkající se ESM?

ČR není zatím naštěstí signatářem Smlouvy o ESM. Náš parlament měl už šestkrát jednat o změně Smlouvy o fungování EU, která má vytvoření ESM – smlouvy mezi členy eurozóny – umožnit. Zatím vždy na poslední chvíli požádal Schwarzenberg o stažení návrhu na schválení změny Smlouvy o fungování EU z programu parlamentu. Asi se bál, že by to nemuselo projít. Letos se to už určitě projednávat nebude. Jestli se summit dohodne na další změně smlouvy, budou už v našem parlamentu ležet dva návrhy na změnu Smlouvy o fungování EU. Strana svobodných občanů se bude ze všech sil snažit, aby tyto změny nebyly schváleny.

O ESM a EFSF mají lídři EU ještě dnes jednat. Už nyní rozhodli o tom, že půjčí 200 miliard euro MMF. Jak tyto a podobné přísliby a závazky hodnotíte?

Když loni rozhodla vláda o poslání miliardy eur z devizových rezerv na krachující státy skrze MMF, kritizoval jsem to. Svobodní ale byli jediní, kdo to kritizoval, a náš hlas nebyl příliš slyšet. Ono se to nazývá půjčky, ale pravděpodobnost jejich splacení je velmi malá. Měli bychom se na tyto „půjčky“ dívat spíš jako na vyhazování peněz. Podle mě je lepší si 90 miliard korun v devizových rezervách nechat, než je vyhodit do černé díry.