Konferenci „Evropa po Brexitu“ sledovaly stovky lidí

13.11. 2016Ing. Petr Mach, PhD7x

Konference se konala v pátek 11. listopadu od 17:30 v Obecním domě v Praze 1 a pořádala ji evropská skupina v EP Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD). Sál Plzeňské restaurace byl záhy po začátku zaplněný posluchači z řad široké veřejnosti a dalších cca 200 lidí ho sledovalo přímým přenosem na FB stránce Petra Macha,

Co čeká Evropu a Evropskou unii po odchodu Velké Británie z EU? Má členství v EU smysl? Potřebuje Evropa změnu? O těchto otázkách diskutovali ekonom a europoslanec Petr Mach (Svobodní), analytička Lenka Zlámalová (Echo24.cz), komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka a ekonom Ladislav Tajovský.

HLAVNÍ MYŠLENKY ŘEČNÍKŮ

Ladislav Tasovský: Brexit posílí integrační tendence

Tímhle to nekončí. Brexit jen vzdáleně souvisí s emigrační krizí, primárně jde o krizi vnitropolitického uspořádání.

Brexit je krásná ukázka britského přístupu k evropské integraci – konzervativci posuzují změny podle výsledku, a proto Britové z různých důvodů do integračního vlaku začátkem 50. let nenastoupili a ta integrace začala bez Británie. Chtěli prostě vědět, jak to bude fungovat… Na konci 60. let se teprve přihlásili, ale nebyli přijati (kvůli Francouzům) a vstoupili až počátkem 70. let. Nebylo to pro ně „vymodlené dítě“, od začátku si uvědomovali, že to má dvě strany – rub a líc.

Brexit začal před 25 lety, a to Maastrichtskou smlouvu. Každý, kdo do EU vstupoval, musel dobře vědět, že cílem je federace. Akorát ta cesta nebyla přímá.

Už před 20 lety jsem svým studentům říkal, že bude zavedeno euro, a pak se řekne, že to nejde bez federalistické koncepce. A tahle koncepce byla v zásadním rozporu s představou britské společnosti – nikoliv elit, ale tzv. mlčící většiny. Mezi lidmi doutnala nespokojenost a odpor proti stoupající integraci. Cameron nebyl silný vůdce, proto to přesunul na lidi a spoléhal, jak to dopadne – a dopadlo to jinak, než čekal. Každopádně, ještě to nekončí, vystoupení nebude až taková legrace. A především to posílí integrační tendence.

Bohumil Pečinka: Brexit i zvolení Trumpa jsou vzpourou mlčící většiny

Brexit pro mě není jen referendum, ale složitý pojem s mnoha významy. Vybaví se mi těchto 5 věcí, proč k tomu došlo:

  • znejistění z globalizace
  • snaha dostat pod kontrolu migraci
  • tradiční britský pocit suverenity
  • vzpoura proti vrchnosti . proti Bruselu
  • synonymum kulturní vzpoury – proti univerzitně-mediálnímu komplexu, tzv. mainstreamu

Lidská práva vyrůstají vždy z ekonomických svobod. Ty jsou základem, z těch pak vyrůstají ty další svobody.

V poslední době vidíme, že volič mění svoje chování, padá věrnost tradičním stranám. Volič se začíná rozhodovat těsně před příchodem do volební místnosti. Brexit i teď aktuální zvolení Trumpa je vzpourou mlčící většiny – těch, kdo pracují, vychovávají děti, a je jim stále více vnucován pocit, že právě oni můžou za „zkázu světa“. Vznikl u nich pocit, že jsou stále jen okřikováni.

Lenka Zlámalová: Musí zvítězit racionalita

Jsem anglofil, miluju Británii. Je to společensky nejzdravější země. Viděla jsem spousty debat o euru – oni se tam napadají velmi tvrdě, ale přitom kultivovaně.

Brexit je zlomový bod pro EU a hodně špatná zpráva pro celou EU. Británie patří k nejbohatším zemím, s největší civilizační úrovní. Když odchází taková země, je to ukázka hodně velké krize EU. Je to horší zpráva pro EU než pro Británii – ta bude bez EU fungovat docela dobře. Já jsem optimista a myslím, že to nepovede k federalizaci. Nejdřív to bylo líčeno jako obrovská tragédie – pro Británii, jak spadne do velké recese, odstěhují se velké banky… Přidala se k tomu i britská média, eurofederalisté se snažili ukázat Británii coby odstrašující příklad. Ale myslím, že to tak horké nebude. Británie chce zachovat volných obchod, ale současně to odděluje od volného pohybu osob a ničím nekontrolované migrace. Je to i pro nás výzva, co vlastně chceme – pokud bychom my sami podkopali obchodování s Velkou Británií, byli bychom sami proti sobě.

Tzv. elity EU, tj. eurokrati jako je Schulz nebo Juncker ad. se bojí, že když Británie uspěje, tak se objeví další. Už dnes se taková debata vede v Dánsku, velké „riziko“ je ve Švédsku… Pokud při jednáních o brexitu nezvítězí racionalita a bude se dál posilovat integrace, vyvolá to velice odstředivé tendence. Protiintegrační strany a síly začnou EU demontovat a proběhne to velmi nepřátelsky.

Petr Mach: Bude to dobré pro britskou ekonomiku, ale špatné pro eurokraty

Pro mě brexit, jak jsem sledoval diskusi v Británii, byl ztělesněním touhy po svrchovanosti a volném obchodu – to je typické pro britskou konzervativní duši. Byl porážkou konglomerátu elitářů a médií, o kterém mluvil B. Pečinka. Zastánci EU neustále mluvili o tom, že je třeba ještě více se integrovat, že brexit nemá šanci, vysmívali se pokusům o svobodném rozhodování pomocí referenda… Podobně vnímám i radost mnoha lidí po světě z úspěchu Trumpa. To je také vítězství nad médii, která tvrdila, že má zvítězit někdo jiný a že je to hotová věc. Proto jsem si s radostí vsadil na brexit i na Trumpa. Mediální realita je totiž mnohdy dost odlišná od té skutečné – proto jsem věřil v brexit i ve vítězství Trumpa.

Britové dnes platí do rozpočtu EU asi 10 mld. eur čistého (platí celkem 20 mld., ale 10 „dostávají“). Proto je brexit úžasná zpráva pro britské daňové poplatníky, a špatná zpráva pro čerpače dotací. Hmatatelný důsledek brexitu – určitě to bude dobré pro britskou ekonomiku, ale špatné pro eurokraty, kteří hrozí Británii zkázou.

Další hmatatelný důsledek spočívá v tom, že se změní rozložení sil v EU. Projeví se to v hlasování v Evropském parlamentu a Radě. Brexit znamená úbytek 60 mil. lidí. Např. dnes tři největší země – Německo, Francie a Itálie – mají 40 % populace EU. Po odchodu Británie budou mít 47 %. Budou se jim mnohem jednodušeji „zobat“ ty menší státy, a to je špatná zpráva pro nás, co v EU zůstaneme.

Když v srpnu navštívila ČR Angela Merkelová, vítali jsme ji billboardy se vzkazem „Kein Diktat sonst czexit“ – právě, aby si uvědomila, k čemu může vést neustálý nátlak, třeba na imigrantské kvóty. Po jejím jednání na vládě nebyl žádný brífink, neví se dodnes, o čem vlastně jednali. Akorát den na to premiér Sobotka řekl, že by si přál vznik evropské armády… To by ale znamenalo, že brexit pro ně není žádným ponaučením v duchu „pozor, nesmíme tolik tlačit na pilu“. Evropskou armádu bychom měli považovat za doslova obří nebezpečí a riziko! Představa, že nás jednou přehlasují, kam půjdou válčit (stejně jako nás dnes přehlasovávají ve věci kvót na imigranty), je děsivá.

Nemám nic proti EU, která bude o volném obchodu a pohybu lidí a služeb. Ale bohužel tímto směrem se zatím nevydává.

Dnes u nás žijí asi 3 mil. lidí, kteří nemohli hlasovat v referendu o vstupu ČR do EU (vzhledem ke svému věku), a EU se od té doby razantně změnila. Proto vítám vládní zákon o referendu, která má ale zatím „drobný“ zádrhel, a sice, že se nemůže konat referendum o vystoupení z EU. Nicméně, až ten zákon vstoupí v platnost, tak začneme sbírat podpisy pro to, aby to v  tom zákoně změnilo a mohlo se konat referendum o vystoupení z EU.

Pokud jde o Velkou Británii, ta se podle mě přidá do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kde nikdo nikomu nic nediktuje, které nepotřebuje žádný parlament, protože nepotřebují někoho přehlasovávat, nebo přerozdělovat členům dotace… Pro mě to je vzor spolupráce.

Videozáznam celé konference si pusťte zde

konference-brexit_41

Text a foto:
Kateřina Kašparová
mediální asistentka P. Macha
mobil: 736 530 384
e-mail: kasparova@svobodni.cz

Lídr kandidátky SPD a Trikolory do Evropského parlamentu. Manžel, otec, učitel, ekonom