Obdržel jsem dlouhý dopis od premiéra Petra Nečase

Premiér vysvětluje, proč souhlasí se změnou Smlouvy o fungování EU a reaguje na spor, zda plánovaná změna rozšiřuje či nerozšiřuje pravomoci Unie.

Chystaná změna Smlouvy o fungování EU může mít závažné důsledky pro Českou republiku v podobě možného podílení se na sanaci krachujících států eurozóny.

Premiérovo vysvětlení

Celý dopis od premiéra je k dispozici zde. Dopis premiéra Petra Nečase situaci nevyjasňuje, ale spíš dále prohlubuje podezření, že jde o nepřípustný přesun pravomocí :

Premiér píše: “ I v případě, že by instituce EU chtěly porušit podmínky procedury podle článku 48 odst. 6 Smlouvy o EU a přenést zjednodušenou změnou Smluv na Unii další kompetence, neznamenalo by to automaticky z hlediska národního ústavního práva problém, pakliže na národní úrovni v ČR by byla taková změna schválena v souladu s ústavními procedurami.“ Petr Nečas dále píše, že z toho důvodu se vláda rozhodla prohlasovat změnu Smlouvy v českém parlamentu ústavní většinou dle článku 10a Ústavy ČR.

Úmysl vlády ČR prohlasovat změnu Smlouvy ústavní většinou lze považovat za přiznání, že chystaná změna pravomoci EU rozšiřuje. Vláda chce být takto „z obliga“.

Tento postup lze považovat za nepřípustný, protože česká ústava umožňuje přesunout pravomoce na EU podle článku 10a Ústavy jen a pouze mezinárodní smlouvou, zatímco rozhodnutí Evropské rady není mezinárodní smlouvou.

Co zaznělo u Ústavního soudu

Vláda tak pokračuje v pošlapávání principů české ústavy, které předvedla již v r. 2008 během projednávání stížností na nesoulad článku 48 odst. 6 Smlouvy o EU s Ústavou České republiky. Tehdy vláda před Ústavním soudem prohlásila:

“ Podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU…změna…Smlouvy o fungování EU…podléhá kromě jednomyslného rozhodnutí Evropské rady schválení všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. Vláda je toho názoru, že z hlediska ústavního systému České republiky by taková změna, pokud by na jejím základě docházelo k přenosu dalších pravomocí orgánů České republiky na Evropskou unii, podléhala schválení Parlamentem dle čl. 10a Ústavy, a vláda je proto přesvědčena o souladu čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU s ústavním pořádkem České republiky.“ ( Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb. (ústavnost Lisabonské smlouvy I), bod 41)

Vláda zkrátka připouští, že na základě čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU lze přenést na EU provomoci, což jasně vyvrátil Ústavní soud, jenž konstatoval:

„Čl. 48 odst. 6 [se] nemůže se dotýkat přenosu nových pravomocí na Unii. Odstavec šestý třetí pododstavec napadeného článku vylučuje změny v rámci tohoto režimu, které by se dotýkaly pravomocí Unie;…Klíčové z ústavněprávního hlediska – jak je zmíněno – však je, že podle doslovného znění zkoumaného článku nelze na Unii žádné další pravomoci přenášet.“ ( Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb. (ústavnost Lisabonské smlouvy I), bod 160)

Vláda tedy jasně nemůže na schválení změny, která podle ní může přenášet pravomoci na EU, použít proceduru podle článku 10a Ústavy ČR.

Trvám na tom, že přesun pravomocí na EU dle zmíněného čl. 48, odst. 6 Smlouvy o EU je ilegální a nelze na něj uplatnit proceduru podle čl. 10a Ústavy České republiky. Všechny kroky, počínaje souhlasem premiéra Nečase se změnou Smlouvy o fungování EU v Evropské radě po plánovanou kvaziratifikaci v českém parlamentu lze považovat za rozporné s Ústavou ČR a je potřeba aby Ústavní soud rozhodl o neplatnosti takového přesunu kompetencí na EU.

Jak koneckonců uvedl Ústavní soud:

“ Je třeba zajistit kontrolu rozhodnutí přijatého na základě článku 48 odstavce 6, 2. pododstavce, Ústavním soudem České republiky z hlediska souladu takového rozhodnutí s ústavním pořádkem. Na rozdíl od rozhodnutí podle odstavce 7, kde se pouze mění způsob hlasování (a obsah změny tedy lze posoudit již v tomto okamžiku, kdy jsou pravomoci přenášeny), rozhodnutím podle odstavce 6 se mění substantivní ustanovení Smluv. Je tedy nutné umožnit kontrolu této změny z hlediska ustanovení ústavního pořádku České republiky Ústavním soudem, aby byly respektovány limity přenesení pravomocí ve smyslu článku 10a Ústavy.“ ( Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/08, č. 446/2008 Sb. (ústavnost Lisabonské smlouvy I), bod 167)

„Ústavní soud České republiky bude (může) – byť se zřetelem na předchozí zásady – působit jako ultima ratio a může zkoumat, zda některýakt orgánů Unie nevybočil z pravomocí, které Česká republika podle čl. 10a Ústavy na Evropskou unii přenesla.“ ( Nález Ústavního soudu z 3.11.2009 ve věci Lisabonské smlouvy II)

Chystaná změna Smlouvy o fungování EU může mít závažné důsledky pro Českou republiku v podobě možného podílení se na sanaci krachujících států eurozóny.

Ústavní soud by nyní měl dle svého předchozího výroku konat ultima ratio v této věci a zakázat Petru Nečasovi na Zasedání Evropské rady 24.-25.března vyjádřit souhlas se změnou Smlouvy o fungování EU.

Petr Mach je předsedou Strany svobodných občanů