Z deníku europoslance. Petr Mach exkluzivně: Moje první hlasování v europarlamentu

Jak už jsem avizoval, nemíním se do Bruselu stěhovat, letím tedy jen na otočku. Už jsem zde v červnu potřetí, předchozí setkání byla ve znamení vyjednávání o sestavení frakce. Účast v rozumné parlamentní frakci je důležitá, abych byl schopen plnit hlavní cíl – pracovat na změně evropské smlouvy tak, aby členství v eurozóně nebylo povinné. Jako nezařazený poslanec bych nemohl podávat návrhy. (o tom více někdy příště)

Ti, kdo sledují můj politický facebook (https://www.facebook.com/mach.svobodni), vědí, že se povedlo složení naší euroskeptické frakce dojednat. Dnes bude v Bruselu její formální ustavení – nezbytný krok pro naši další činnost.

Ráno začíná v pět

Vstávám v 5:15, abych byl po šesté hodině ranní na letišti. Ještě že bydlím ve Stodůlkách, což je od letiště kousek. V Bruselu přistávám v 8:25, kupuju si jízdenku na stanici Brusel-Lucemburská. V 9:30 vystupuju ze stanice přímo před budovou parlamentu.

V 11 hodin je setkání vedení naší frakce – ve vedení frakce má každá zúčastněná strana svého zástupce. Projednáváme nový status (stanovy) frakce – který doznává změn v souvislosti se změnou jejího složení. Během poledne mají zástupci stran čas probrat projednané návrhy se svými poslanci. Já to mám jednoduché, jsem za Svobodné ve frakci jediný – tak polední čas využívám k vyřizování formalit ohledně najmutí asistentů. Stále mi chybí nějaké doklady, tak doufám, že to stihnu dotáhnout ještě odpoledne po zasedání frakce.

V 15 hodin se setkává celá frakce. Je nás 48 ze 7 různých států.

Nejprve hlasujeme o novém názvu. Všichni souhlasí, že se název frakce změní z „Evropa svobody a demokracie“ na „Evropa svobody a přímé demokracie.“ Podnět dalo italské Hnutí pěti hvězd, které je – stejně jako já – v Evropském parlamentu i ve frakci nové a pro které je důraz na přímou demokracii zásadní. Podobně jako u Svobodných hlasují ve straně elektronicky a podobně jako Svobodní prosazují prvky přímé demokracie na národní úrovni. Pro změnu názvu hlasovali všichni přítomní členové frakce. Všechny strany se shodly, že změny evropských smluv by měly podléhat v jejich zemích referendu, které musí být férové – ne aby byly jednostranně zneužívány peníze daňových poplatníků na propagaci jen jedné referendové odpovědi.

Italského zástupce jsme odhlasovali společně s Nigelem Faragem spolupředsedou frakce. Já budu podle schváleného statusu ve vedení frakce automaticky jako jediný zástupce Svobodných.

Ucházet se o hlasy k nám na frakci přišel také jeden kandidát na předsedu Evropského parlamentu, který bude volen 1. června ve Štrasburku. Britský konzervativní poslanec Sajjad Karim se snažil mírnit své proevropské postoje. Šanci na zvolení ale nemá, protože v parlamentu už dlouhodobě vládne velká koalice – či opoziční smlouva – evropských socialistů a evropských lidovců. Ta za týden prosadí do čela parlamentu společnými hlasy německého socialistu Martina Schulze. Naše frakce je začátkem skutečné opozice v Evropském parlamentu.

Po jednání jsme pořádali briefing pro novináře, zajímali se o model „volného hlasování“ – podle stanov frakce nemáme závazné hlasování, jako mají v jiných frakcích.

S jedním z asistentů ze strany Alternativa pro Německo si domlouvám setkání s vedením jejich klubu na příští týden do Štrasburku. Chci je seznámit s mým plánem na dobrovolnost eura.

Ještě před půl šestou, než se zavírají v budově parlamentu servisní kanceláře, se mi daří úspěšně podat žádost o zaměstnání místního akreditovaného asistenta – podařilo se mi nakonec shromáždit všechna potřebná lejstra a podat i žádost o zaměstnání lokálního asistenta. Na poslední chvíli jsem emailem získal od svého budoucího „platebního zprostředkovatele“ poslední chybějící lejstro a potvrzení. (Smlouvy s asistenty totiž spravuje buď Evropský parlament, pokud jde o asistenty akreditované v Bruselu, nebo tzv. platební zprostředkovatel, pokud jde o asistenty doma v České republice.) O budoucích asistentech napíšu někdy příště.

Cesta domů

Zatímco ráno jsem přijel z letiště vlakem, na letiště odjíždím parlamentním taxíkem. Řidič původem z Maroka mi vypráví o svém snu dostudovat medicínu a odejít pracovat jako lékař do Švýcarska nebo Kanady. Vyprávím mu i o svém dávném cestování po Maroku.

Po dnešku je v zásadě vše nejnutnější připraveno, abych mohl od 1.7., kdy mi začíná mandát, plně fungovat.

Během půlhodinového čekání na letišti a v letadle píšu tenhle článek a těším se domů, kde na mě čeká má láska. S Andreou jsme se minulý týden zasnoubili!