Ne nové regulaci bankovnictví

26.8. 2005Ing. Petr Mach, PhD16x

Ministerstvo financí rozeslalo bankám výhružný dopis s dlouhým seznamem navržených regulací a se sugestivní otázkou „Zavedete navržené regulace raději dobrovolně, nebo preferujete, aby vám to nařídil zákon?“ Třetí možnost – ponechat v platnosti systém volného trhu – ministerstvo nenabídlo.

Co ministerstvo po bankách požaduje? Mimo jiné: sjednocení služeb, vydávání jednotných ceníků, bezplatný převod služeb na novou banku a přenositelnost čísla účtu na novou banku, převody daní klientů na účty státu a zdravotních pojišťoven zdarma, resp. za minimální cenu, která nepřinese bance žádný zisk, souhlas se zřízením úřadu „finančního ombudsmana“, který by rozhodoval spory klientů a bank bez práva na advokáta, či dokonce financování vlastních oponentů – tzv. spotřebitelských organizací – formou nadace.

Centrálně řízené bankovnictví jsme však v této zemi již měli do roku 1989. Přestože služby tehdy byly jednotné a pro klienty přehledné, rozhodně nebyly pro spotřebitele výhodnější než dnešní systém volné konkurence. Občané by proto měli dnes opět zpozornět – útok ministerstva na banky se netýká jen akcionářů bank, ale všech jejích klientů. Pokud si ministerstvo myslí, že novou regulací prospěje spotřebitelům, tak se hluboce mýlí, stejně jako se mýlili komunističtí plánovači. Důsledkem bude celkové zdražení, potlačení konkurence, omezení vstupu do odvětví a zaostávání služeb.

I neekonom pochopí, že když stát přikáže bankám určité služby poskytovat zdarma a vynakládat peníze na nové výdaje, budou muset banky jinou část služeb zdražit. To ale nechce ministerstvo bankám dovolit – takže na obzoru je i cenová regulace. Ta nejprve vyřadí z trhu menší banky, které zrovna nejsou v zisku, a postupně povede k oligopolnímu trhu, kde zbyde pár velkých bank s úzkými vztahy na stát a s nekvalitními a stagnujícími službami. Ministr financí kritizoval banky, že nechtějí splnit jeho požadavky na úkor svého zisku; premiér dokonce označil úsilí o zisk za „zhovadilou potřebu“. Zisk je ale hlavním motivem poskytování služeb a podstatou jediného úspěšného, tj. kapitalistického hospodářství. Snaha potlačit systém postavený na usilování o zisk je cestou do pekel. Konec konců, kdo z nás by si chtěl uložit peníze do banky, která nedosahuje zisku? Možná že se dnes může Sociálním demokratům zdát, že prodali banky pod cenou, to ale pláčou nad rozlitým mlékem a trestat banky ex-post za to, že jsou v zisku, není na místě.

Ministři by si měli uvědomit, že bankovní služby v České republice po roce 1989 nezlepšila státní regulace, nýbrž konkurence a vidina zisku. Bankomaty ani internetové bankovnictví nebyly nařízeny ministerstvem. Vznikly na volném trhu jako inovace, a to ku prospěchu klientů, kteří mohli odcházet do bank, kde nabízeli nové a lepší služby.

Důvod k protestu proti chystané bankovní regulaci je ale zásadnější. Nejde jen o obranu jednoho odvětví před zhoubnou státní regulací: Dnes jsou to banky, zítra to budou ve jménu blaha spotřebitelů třeba restaurace. Dočkáme se opět sjednocených Restaurací a jídelen, kde v každé pobočce najdeme jednotný ubrus a jednotný jídelní lístek?

O co Sociální demokracii jde? O krátkozrakého voliče, který naslouchá slovům o „nepřiměřených ziscích“ bank a kterého láká vidina o korunu nižších cen za převod peněz a jednodušší postup při změně banky, který ale není schopen vidět neblahé důsledky, které za takovou regulací nutně následují.

Než nutit banky, aby daně občanů posílaly lidem o korunu levněji, bylo by lepší zrušit úřady, které podobné regulace vymýšlejí a o to snížit daně.

Autor je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku

Lídr kandidátky SPD a Trikolory do Evropského parlamentu. Manžel, otec, učitel, ekonom