K narozeninám Margaret Thatcherové
12. října oslavila bývalá premiérka Velké Británie kulaté osmdesáté narozeniny. Současně je tomu letos třicet let, kdy byla Margaret Thatcherová ve svých 50 letech zvolena lídrem britské Konzervativní strany a 15 let, kdy opustila premiérské křeslo. Tato kulatá výročí jsou dobrým důvodem nejen popřát takto nepřímo na dálku vše nejlepší k narozeninám, ale také připomenout si její politiku a její vidění světa. Politiku a vidění světa, pro které se od té doby vžil název thatcherismus. Málokterý politik se zapsal do dějin politického myšlení tak, že by se po něm nazýval politický směr.
Thatcherismus lze zjednodušeně charakterizovat jako politiku postavenou na kombinaci hájení individuální svobody a volného trhu na jedné straně a hájení národních zájmů a nedůvěry v nadnárodní vládnutí na straně druhé. Politici, kteří prosazují odstraňování vládních regulací, snižování daní a privatizaci a současně mají rezervovaný vztah k institucím typu OSN či Evropská unie, které rozhodují bez zřetelného demokratického mandátu, jsou dnes nazýváni thatcheristickými politiky.
Margaret Thatcherová byla a je nepochybně obrovsky silná osobnost, což dobře ilustruje 15 let trvající tápání Konzervativní strany po jejím odchodu. Nejde zdaleka jen o tápání při neustálém hledání nového lídra, ale i o tápání ideové. Britští Konzervativci zkrátka na 15 let opustili thatcherismus. Jejich nejednoznačný postoj vůči EU pomohl vyhrát v minulých volbách do Evropského parlamentu 9 mandátů Straně za nezávislost Velké Británie (UKIP), která prosazuje vystoupení Británie z EU. Jejich nedůsledné hájení individualismu vedlo k tomu, že oponovali návrhu labouristického premiéra Tonyho Blaira zvýšit školné. Jejich neschopnost najít silného lídra způsobuje, že na politickém trhu nejsou zatím schopni konkurovat Tonymu Blairovi.
Od té doby, kdy opustila (v důsledku sílících proevropských tendencí v Konzervativní straně) premiérské křeslo, má Thatcherová čas věnovat se psaní knih. Kromě pamětí (Roky na Downing Street) je nejdůležitějším dílem nedávná kniha Statecraft (česky Umění vládnout), která je vlastně brilantním návodem, popisem toho, čemu by se dalo říkat thatcheristická politika.
Pro nás je zajímavé určitě to, co říká Thatcherová v tomto svém díle o České republice. „Česká republika je jednou z nejúspěšnějších postkomunistických zemí. Vděčí za to především téměř vizionářské politice svého bývalého ministerského předsedy, mého starého přítele a oddaného hayekovce Václava Klause. Sám by však takového úspěchu nedosáhl, kdyby si Češi neuchovali instinktivní vědomí toho, jak budovat občanskou společnost a svobodné hospodářství„. Thatcherová obdivuje naši liberalizaci cen a kupónovou privatizaci, která převedla obrovský majetek z neefektivního státního vlastnictví do rukou občanů, kteří na nově vytvořených trzích mohli majetek prodávat novým investorům. Zajímavé jsou i její postřehy o Václavu Havlovi. „O tom, že je Václav Havel antikomunista, nelze pochybovat. Je to ale člověk levicový a obráží se to v jeho pohledu na svět.“ Thatcherová hovoří o tom, jak byla znepokojena, když Havel pronášel utopistické vize o „novém multikulturním uspořádání světa s novou úlohou nadnárodních institucí“.
Margaret Thatcherová byla úspěšnou političkou, která spolu s Ronaldem Raeganem přispěla k tomu, že komunismus padl ještě za našeho života, která reformovala britský skorosocialismus sedmdesátých let snížením daní, privatizací a liberalizací a neinflační měnovou politikou a která dodnes je důležitou autoritou a vzorem pro konzervativní politiky nejen v Evropě.
