Základy ekonomie (2): Komparativní výhoda
kolik svetrů by zvládla za hodinu
kolik koláčů by zvládla za hodinu
Andrea
4
8
Bára
2
2
Mají si Andrea a Bára rozdělit práci, aby jedna dělala jen svetry a druhá jen koláče, nebo si má Andrea, když umí svetry i koláče dělat efektivněji, udělat pro sebe i svetr i koláče a s Bárou se nedohadovat?
Teorie komparativní výhody přináší důkaz o výhodnosti dělby práce. Každému se vyplatí specializovat se na výrobu věcí, v nichž má komparativní výhodu. Komparativní výhoda znamená, že výrobou jedné věci obětujeme méně jednotek druhé věci než ostatní lidé.
Když si Andrea i Bára budou dělat svetry i koláče pro sebe, může mít Andrea za hodinu zvládnutý jeden svetr (na to jí stačí čtvrt hodiny) a ve zbytku času (tři čtvrtě hodiny) udělá 6 koláčů. Mezitím Báře trvá jeden svetr půl hodiny a ve zbytku času udělá 1 koláč. Celkově se za hodinu vyrobily 2 svetry a 7 koláčů.
kolik toho udělají každá za hodinu bez dělby práce
svetry
koláče
Andrea
1
6
Bára
1
1
Ekonom by přesto doporučil dělbu práce. Každá z dívek by se měla soustředit na to, v čem má komparativní výhodu. Pokud jde o výrobu svetrů, udělat jeden svetr znamená pro Andreu neudělat za dobu výroby svetru 3 koláče. Jakou oběť představuje výroba 1 svetru pro Báru? Jen 1 koláč. Pro Báru je relativně méně nákladné dělat svetry. Ať tedy dělá svetry. U koláčů je tomu naopak. Po dobu přípravy 1 koláče by Andrea mohla udělat půl svetru. Bára by za dobu výroby jednoho koláče udělala 1 svetr. Pro Andreu je relativně méně nákladné dělat koláče, ať tedy dělá koláče a vykašle se na svetr.
Kdyby Andrea dělala koláče a Bára svetry, může Andrea udělat 8 koláčů a Bára 2 svetry.
kolik toho udělají každá za hodinu s dělbou práce
svetry
koláče
Andrea
0
8
Bára
2
0
Každý uzná, že 2 svetry a 8 koláčů je více než 2 svetry a 7 koláčů. Při dělbě práce se dívky nadřou stejně, jako kdyby si práci nerozdělily, přesto je výsledkem vytvoření 1 koláče navíc.
Po hodině práce si Bára může nechat jeden svetr a jeden nabídnout Báře za koláče. Kolik koláčů by měla chtít Bára za jeden svetr? A kolik koláčů by měla Andrea být ochotná dát za jeden svetr? Na jaké ceně se dívky dohodnou? Bára by měla požadovat minimálně 1 koláč. Vždyť ten mohla mít, kdyby se nedělala s druhým svetrem. Andrea by neměla být ochotná dát za jeden svetr víc než 2 koláče – svetr si klidně mohla udělat a k tomu by jí zůstalo šest koláčů. Dívky se tedy domluví na ceně někde v intervalu 1-2 koláče, záleží na tom, kdo bude lepší vyjednavač. Pokud se domluví na ceně 1 svetr = 1,5 koláče, pak bude to znamenat, že koláč, který se vyrobil navíc, si rozdělí napůl. Dělba práce a dobrovolná směna se vyplatí. Vydělají na ní obě strany. Dělba práce se vyplatí bez ohledu na to, jestli preferujete volný trh a směnu, nebo něco jiného. Řekněme, že Andrea a Bára nesnáší tržní směnu a rozhodnou se založit neziskovou organizaci a dělat svetry a koláče pro chudé. I tak se jim vyplatí si práci rozdělit, přestože Andrea umí lépe dělat jak svetry, tak koláče.
Teorie komparativní výhody nám také říká, že každý má v něčem výhodu, i když je ve všech ohledech méně produktivní než ostatní. Ve svobodném světě tedy nikdo nemůže zůstat bez práce. To, že někdo je málo zručný, nemá vzdělání, nebo je tělesně znevýhodněn, neznamená, že by si nemohl najít práci, v níž má komparativní výhodu. I když třeba umíme lépe vařit guláš než kuchař v restauraci na rohu, stejně se nám vyplatí si od něj oběd kupovat, pokud si za hodinu umíme vydělat jinou činností více. Nezaměstnanost tak vzniká především tehdy, pokud vláda vysokým zdaněním práce nebo stanovením minimální mzdy brání lidem svoji komparativní výhodu využít.
Dělba práce přináší zázračné ovoce – se stejnou námahou se vyrobí více věcí, a věci takto navíc vyrobené si pak lidé mohou rozdělit ke svému prospěchu. Pokud zákazy, omezení, daně a dotace uměle brání dělbě práce, připravují se tím lidé o plody dělby práce. Dává-li stát dotace na to, aby si lidé dělali elektřinu sami ze slunce, když EU podporuje domácí zemědělce, omezuje-li EU pomocí kvót dovoz masa a pomocí cel dovoz jízdních kol, máme za stejnou dřinu méně věcí, než kdybychom lidem dovolili obchodovat přes hranice. I kdyby mezi Bárou a Andreou procházela politická hranice, nemění to nic na tom, že se jim vyplatí dělba práce podle komparativní výhody.
Petr Mach učí ekonomii na VŠFS a na VŠEM. Je předsedou Strany svobodných občanů.
