Ustoupení od navrhování směrnic s totální harmonizací

Komise předkládá v posledních letech stále větší množství směrnic, které vycházejí z metody totální (úplné, maximální) harmonizace, při jejichž transpozici mají členské státy sice jistou volnost co do volby formy a prostředků (aby se pojmově vůbec jednalo o směrnici), členské státy se však již vůbec nemohou odchýlit od úpravy obsažené ve směrnici, a to dokonce ani v přísnějším směru. Členské státy tedy v dané oblasti ztrácí prakticky veškerou autonomní legislativní působnost.

Z metody totální harmonizace vychází i řada směrnic (nebo jejich ustanovení) na tzv. ochranu spotřebitele (např. směrnice 2008/48, 2007/64, 2008/122, 2011/83). Podotýkám, že podle rozsudku Soudního dvora EU (ve spojených věcech C-261/07 a C-299/07 VTB-VAB, bod 52) u směrnic s totální harmonizací (resp. jejich části) „členské státy nemohou přijmout více omezující opatření, než jaká jsou stanovená směrnicí, a to ani s cílem dosáhnout vyšší úrovně ochrany spotřebitele“. Nedomnívá se Komise, že směrnice s totální harmonizací jsou ve svém důsledku v rozporu s proklamovaným cílem ochránit spotřebitele lépe, než by to dokázaly členské státy samotné? Neuvažuje Komise o tom, že by ustoupila od navrhování směrnic s totální harmonizací (nejen v oblasti spotřebitelského práva) a ponechání tak větší rozhodovací autonomie členským státům?

Odpověď komisařky Jourové jménem Komise (31. července 2015)

Převážná většina směrnic ohledně ochrany spotřebitele byla přijata na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU. Cíle uvedeného článku, tj. zajistit fungování vnitřního trhu prostřednictvím harmonizace s vysokou úrovní ochrany spotřebitele, se nejlépe dosahuje pomocí legislativního postupu úplné harmonizace. Tato metoda přispívá k odstranění překážek pro přeshraniční obchod. Snižuje totiž právní nejednotnost mezi členskými státy. A může být přínosem i pro spotřebitele. Spotřebitelé kdekoli v EU mají například právo odstoupit do 14 dnů od smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory. To stanoví směrnice o právech spotřebitelů (2011/83/EU). Stejnou úroveň ochrany spotřebitelů v celé EU zajistí pouze úplná harmonizace. Skutečnost, že kdekoli v EU mají spotřebitelé stejná práva, zvyšuje jejich důvěru při nakupování mimo hranice vlastního státu. Taková harmonizace je jednak zdrojem vyšší právní jistoty a jednak přináší stejnou úroveň ochrany spotřebitele v celé Evropské unii i tam, kde tomu tak v minulosti nebylo.